Knihy už jsem napsal a všechny sem zničil. Čím jsem starší a vidím všechno to zlo a ty jednooké co okusují stáda slepců, připadajíce si nadřazení. Jak to zlo prorůstá námy od počátku věků a pořád mění formy, ale né obsah. To zlo, jež pramení z pudů a strachu člověka, jež ho nutí zabíjet sebe sama, nebo jiné druhy. Tolik smrti co mi prošlo rukama, že už neudržím nůž ani pero, ale tak tak se zmůžu na patetické bouchání do klávesnice. Slepcem jsem byl, jednookým zůstanu. A zlo jako nejsilnější m...
Tento příspěvek je dlouhý. Klikněte pro zobrazení celého příspěvku.

Knihy už jsem napsal a všechny sem zničil. Čím jsem starší a vidím všechno to zlo a ty jednooké co okusují stáda slepců, připadajíce si nadřazení. Jak to zlo prorůstá námy od počátku věků a pořád mění formy, ale né obsah. To zlo, jež pramení z pudů a strachu člověka, jež ho nutí zabíjet sebe sama, nebo jiné druhy. Tolik smrti co mi prošlo rukama, že už neudržím nůž ani pero, ale tak tak se zmůžu na patetické bouchání do klávesnice. Slepcem jsem byl, jednookým zůstanu. A zlo jako nejsilnější motor, by mi určitě pomohl k sepsání knihy, ale tím šířil jenom více zla. Když jsem byl hodně mladé dítě, tak jsem se ptal otce, jestli existuje absolutní zlo. A on mi řekl, že absolutní zlo nemůže existovat, že se samo zničí. Jak moc měl pravdu jsem nechtěl nikdy poznat.

Btw: Taky bych udělal ke knize mnou namluvené verze. Po třech krabičkách denně a přesně půl života kouření je docela podmanivej Přítelkyně vlhne, když čtu něco co jsem napsal A lidi mě rádi poslouchaj. Někteří to vydrží i hodiny v kuse. Můj hlas je prý uklidňuje. Taky jsem přemýšlel, že bych třeba pomáhal starým lidem v posledních okamžicích a dělal jim společnost vyprávěním. Což by se mi i líbilo, protože by si ty příběhy vzaly na onen svět, ale nesnáším jak smrdí. Takže knížka a crowdfunding bude asi větší vývar

Zkrátit dlouhý příspěvek.

Jestli seš úplnej lenoch jako že ani se v tom nechceš orientovat nijak a nic hledat. Tak se ptej na brandy Starý Hrabě (možná to najdeš pod názvem v moldavské azbuce). To je na začátek takovej ideál. Jemná, ale brandy. Musíš si prvně zvyknout na chuť vinného lihu. Vinný líh není líh z brambor, žita, nebo papírového kartonu (jako se používá u whiskey, vodek atd.). Vinný líh je magická substance. Je totiž hlavní důvod, proč se pilo víno. Pivo se může jít vysrat. Pivo může být dobré, ale smrdí j...
Tento příspěvek je dlouhý. Klikněte pro zobrazení celého příspěvku.

Jestli seš úplnej lenoch jako že ani se v tom nechceš orientovat nijak a nic hledat. Tak se ptej na brandy Starý Hrabě (možná to najdeš pod názvem v moldavské azbuce). To je na začátek takovej ideál. Jemná, ale brandy. Musíš si prvně zvyknout na chuť vinného lihu. Vinný líh není líh z brambor, žita, nebo papírového kartonu (jako se používá u whiskey, vodek atd.). Vinný líh je magická substance. Je totiž hlavní důvod, proč se pilo víno. Pivo se může jít vysrat. Pivo může být dobré, ale smrdí jako ten tlustej topič co jich vypil dvacet a z centimetru se tě zeptá na něco nesrozumitelnou řečí, ale ty nevnímáš slova. Vnímáš jenom ten nechutnej pot a smrad. Naproti tomu je vinný líh (potažmo víno) už od antiky spojován s dokonalostí člověka. Dokonalosti ve schopnosti radovat se, bez ohledu na okolnosti. To spojení krásy lidského těla a vína je nám přímo při narození všito zlatou jehlou do našich mozků a našeho kolektivního nevědomí. Můžeš zpochybňovat jakkýkoliv alkohol. Ale víno ne. Kup si letenku do UK a za 7 dní ochutnáš všechny dobré whiskey na světě a stihneš vystřízlivět. Na víno ti nebude stačit 7 životů. Je spoustáno nejen časem, ale hlavně místem. Vínný alkohol je hlavně unikátní tím, že je nejen nosič chuti, ale i přenašeč. Proto je víno tak hojně užíváno od věků k jídlu. Dokáže být jako koření a jenom doplnit chuť jídla, nebo se sním spojit a nechat zaniknout všem přítomným chutím, aby vytvořily jednu jedinečnou. Proto ti při pití brandy budou vždy zápasit v hlavě dvě armády. A nikdy nevzejde vítěz. Bude tam nejen chuť toho nošeného vína, ale také přenášené dřevo. Bude to vinná pitka ve městě Tróji, zatímco v dřevěném koni uvnitř města je pohyb desítek nohou. Tady ale Trója nepadne. Nestihne z něho vylést poslední Achájský válečník, neboť bitvu se nezakončí posledním vojákem prosákujíc zem, nýbrž tvoje polknutí. Jenom abys ji mohl jako krutý bůh vést znovu a znovu. Je to o tom potěšení z toho, že se to děje a že to ovládáš.
Prostě líh je líh. Ten nemá chuť sám o sobě. Jenom ji přenáší. Pálenky přenáší ovoce. Whiskey přenáší dřevo. Vodka přenáší mikročástice z filtru, který jí filtroval. Vínný líh má svou osobnost. Není to hloupí šerpa na cestě, je to průvodce, který cestou na zasněžených cestách jako nejznalejší místopisec řekne historku či pověru o každé řece, památném stromu, kopci či hoře. Né proto, aby urychlil cestu a dal zapomenout bolavým nohoum, ale aby byla cesta zároveň cíl.
Aby to utrpení a strádání při té cestě bylo zároveň i poznáním.
A všechno to poznání se koncetruje v brandy. Proto jsou ti lidé zamyšlení. Přemýšlí a poznávají sami sebe.
Tohle je docela intimní záležitost, ale jsem tu (doufám) mezi dospělíma lidma, tak si to dovolím napsat:
První brandy by měla být jako první sex. Musí to být jako sex. Bude to něco naprosto nového a tak bys k tomu měl přistupovat. Neříkám, že by měla být nejlepší na světě a kdo ví co, ale prostě měla být dobrá. Neměla by být moc tvrdá, abys dostal šanci se sevším sám seznámit. Já jsem třeba začínal na tom starém hraběti (dodnes patří mezi moje top, ale to už není oběktivní, protože jako první je to citovka). Vzal jsem to moc hrrr. Byl jsem moc nervózní. Ani to nebyla její chyba. Prostě pernej den a většinou si to poprvé nenaplánuješ. Skončilo to naprostým fiaskem. Nějak se to mezi náma nepovedlo. Byl jsem z toho nesvůj, dával jí to za vinu a sám se cítil provinile. Nevěděl jsem, co je špatně. Vždyť všechno má být perfektní. Alespoň sem si to myslel. Šel jsem zahamben spát a sobecky ji nechal, ať si dělá co chce. Když jsem se však ráno probudil, ona tam pořád byla. Přesně na tom stole, kde jsem ji nechal. Ale byla jiná, byla už odzátkovaná a pachuť prohry ze včerejšího dne mi stále hořkla na rtech. Nadával jsem jí a nakonec jsem ji ve vzteku chytil a naposled se z ní napil. To co se pak odehrálo v mém mozku jsem už nikdy v životě nezažil. Takové naprosté zmatení, až sem zapoměl dýchat a pomalu se sunul k zemi. Bylo mi to jedno. Fyzično v takové chvíly nehraje žádnou roli. Jenom otázky a OTÁZKY. Jak je to možné? Proč takhle nechutnala včera? Nebo mi teď chutná a včera nechutnala? Proč jsem tou chutí tak fascinován a chci jí znova a znova a včera jsem myslel že mě přinutí vydechnout naposled? A v tom mi hlavou všechno proběhlo a během milisetin to všechno dávalo smysl. Je to jako když jsi otráven prudkým jedem a přežiješ. Při druhém vystavení téže látky už neumíráš, ale prožíváš celý stav. Vteřiny jsou hodiny a smrt je něco co je, ale nikoho nezajímá. V tom jsem to pochopil. Když je něco tak nádherného tolik let v samotě a smutku, nesmíš to zadusit dychtivostí svých rtů, ale dát tomu čas. Dívat se na ni, jako na rostlinu, která kvete a dát ji prostor. A hlavně k ní přistupovat jako k něčemu, co se dotýká samotného božství a nesnažit se ji pochopit, prostě si to sní užít. Až budeš mít to svoje poprvé a budeš to říkat starejm kraváťákům co jsou za vodou. Všichni do jednoho budou brečet jako malé děti. Protože to zažili. Protože to chcou zažít znovu, ale nemůžou. To je na životě krásné. To poprvé a že je ten život jako jeden.
A až se jednou otočíš za tím svím životem, možná si budeš připadat sám sebou ochuzen o ten čas, cos mohl zažívat to POPRVÉ.

Zkrátit dlouhý příspěvek.

bear.fucker: Few totaly random facts:
Věděl jsi, že pít kvalitní značkové ***** brandy vyjde levněji než značkovej GIN?
Cena jedné lahve kvalitní značkové ***** brandy je nižší, než supermarketová whiskey (jack daniels, jim beam).
Věděl jsi, že co se týče kvality alkoholického nápoje jako celku dá se pití kvalitní značkové ***** brandy přirovnat k olizování nejkvalitnějšího kaviáru z klitorisu mladé modelky ponořené ve vaně šampaňského? Zatímco whikey lze v tomto příměru...
Tento příspěvek je dlouhý. Klikněte pro zobrazení celého příspěvku.

bear.fucker: Few totaly random facts:
Věděl jsi, že pít kvalitní značkové ***** brandy vyjde levněji než značkovej GIN?
Cena jedné lahve kvalitní značkové ***** brandy je nižší, než supermarketová whiskey (jack daniels, jim beam).
Věděl jsi, že co se týče kvality alkoholického nápoje jako celku dá se pití kvalitní značkové ***** brandy přirovnat k olizování nejkvalitnějšího kaviáru z klitorisu mladé modelky ponořené ve vaně šampaňského? Zatímco whikey lze v tomto příměru přirovnat ke kousnutí do pět let staré arašídové tatranky! (Dle nezávislého testu který jsem provedl)
Rozšiř si obzory. Děkuj potom. A hlavně nečekej. Znáš takové ty chlápky, co sedí na pohodlném křesle, v ruce kubánský doutník a na stole sklenička brandy? Víš co dělají po večerech v té knihovně? Oni přemýšlejí. Přemýšlejí nad tím, proč nezačali s brandy dříve a sní o tom, kolik krásných nocí navíc to mohlo být... Až se ti jednou třeba poštěstí a přisedneš k takovéto skupince gentlemanů, nebudou se tě ptát jak jsi se měl a blábolit o počasí. Nejstarší se tě zeptá, jak dlouho už piješ brandy. Pokud jsi mě v minulosti (která je nyní přítomnost) poslechl a řekneš jim, kolik let už ji piješ, v tu chvíly tvoje oči jako blesk proletí jejich tvářemi. V té milisetině zachytíš dva druhy výrazů. Závist a údiv.
V tu chvíly je jedno že nemáš ani floka a auto za tři mega a že ten oblek si měl i na pohřbu. V tu chvíly jsi v životě zvítězil.
Lidé závidí boháčům a boháči budou závidět tobě!

Zkrátit dlouhý příspěvek.