René Levínský. Rozhlasová hra inspirovaná skutečnou osobou Michala Kolesy, který byl až do své smrti v roce 2013 svého druhu fenoménem českého internetu. Rozhlasový portrét duše, která už dávno zbloudila v podivných zákoutích virtuálního světa. Úvod do práce s počítačem pod vedením školitele ing. Jaromíra Stromšíka. Zvuková a hudební realizace Martin Ožvold. Zvukový operátor Dominik Budil. Dramaturgie Renata Venclová. Režie Johana Švarcová.
Účinkuje Petr Vaněk.
Natočeno 2017. Premiéra 7. 2. 2017 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.) v cyklu Hry a dokumenty nové generace.
Pozn.: Po skončení hry následoval rozhovor s tvůrci.
Lit.: kak0r: Já bych jim přál zažít, co byl Míša zač. In web Okoun.cz, 14. 2. 2017 (názor). – Cit.: Já bych jim přál zažít, co byl Míša zač. Tu bezmoc, kdy mu nemůžete najebat vidlema do ksichtu přes monitor. Ony by je glorifikační věci brzo přešly a točili by horory typu Noční můra z Rakovníka.
Lit.: Venclová, Renata: Každý v sobě máme svého „Kolesu“. In Týdeník Rozhlas 6/2017, s. 6 (článek).
Lit.: Venclová, Renata: René Levínský: Rekvalifikační kurz. In web ČRo 3 Vltava, 7. 2. 2017 (článek + rozhovor). – Cit.: Úvod do práce s počítačem pod vedením školitele ing. Jaromíra Stromšíka. Rozhlasový portrét duše, která už dávno zbloudila v podivných zákoutích virtuálního světa. On-line k poslechu do pondělí 13. února 2017 (v rámci cyklu Hry nové generace).
„ …tyhlety tři rozměry, k čemu to je? …já prostě cítím, že jsem dvojdimenzionální, někdo cítí, že je žena v mužském těle, někdo naopak, já jsem dva dé v těle tři dé…“ Prohlašuje o sobě hlavní hrdina rozhlasové hry Rekvalifikační kurz, kterou napsal dramatik René Levínský.Jeho ing. Jaromír Stromšík vede počítačový kurz pro klienty úřadu práce. Ve virtuálním světě, do něhož vstupuje skrze počítačovou obrazovku a klávesnici, se cítí jako doma, zatímco v běžném životě se orientuje jen s největšími obtížemi.
Jak autor přiznává, hra je inspirovaná skutečnou osobou Michala Kolesy, který byl až do své smrti v roce 2013 svého druhu fenoménem českého internetu. Michal Kolesa (†29 let), vystudovaný elektrotechnik v invalidním důchodu s mnoha osobnostními poruchami, žil se svou matkou a psem v malém bytě v Rakovníku. Proslul takřka nepřetržitou přítomností na internetu, který zásoboval různými technickými návody stejně jako podrobnostmi ze svého osobního života. S až dětskou důvěřivostí sděloval světu, kolikrát týdně se s matkou sprchují nebo že zbožňuje plavající ženy.
René Levínský (*1970) vystudoval teoretickou fyziku na pražském ČVUT. Je autorem víc než deseti divadelních her (např. Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou, Harila, Klešice). Z jeho nejnovějších divadelních premiér připomeňme Poincarého domněnku, kterou uvádí soubor Tygr v tísni a Dotkni se vesmíru a pokračuj, napsanou pro činohru Národního divadla v Praze.
Jak ses k Michalu Kolesovi dostal, upozornil tě na něj někdo?
Smrt Michala Kolesy v listopadu 2013 zaznamenala snad všechna média, ve virtuálním světě to byla opravdová událost, uživatelé Facebooku si měnili profilové fotografie na plavající ženy, v Respektu vyšla rozsáhlá úvaha Kamila Fily „Se smrtí Michala Kolesy přišel český internet o svou nevinnost“ s podtitulem „V jistém smyslu byl kombinací fotografa Miroslava Tichého a geniálního vědce Sheldona Coopera,“ což je, myslím, trefně řečeno. Smrti Michala Kolesy si tedy nešlo nevšimnout. A samozřejmě člověk cítil, že se jedná o cosi vykloubeného… Reakce na Kolesovu smrt byly podivuhodnou směsí úcty a posměchu, nevím o nikom, kdo by ve své osobě tak přirozeně spojoval vysoké a nízké, lidskou zranitelnost a slabost s fascinací moderními technologiemi. Považuji Kolesu za mimořádně inspirativní osobu a jsem přesvědčen, že má hra není poslední, která se mu věnuje.
Do jaké míry je postava ing. Jaromíra Stromšíka složená z autentických prohlášení Michala Kolesy? A jaký typ osobnosti jsi chtěl svým monologem postihnout?
Stromšík, hlavní a jediný hrdina mé hry, je v porovnání s Kolesou úplný extrovertní štramák, hvězda komunikace, je dokonce schopen předstoupit před skupinu lidí a přednášet. Kolesa byl ke konci života již zcela neschopen kontaktů s lidmi, jeho sociální fobie dospěla do stádia, kdy téměř neopouštěl svůj byt. Důvod, proč ve své hře svým způsobem zjemňuji sociopatické sklony Kolesovy osobnosti, je čistě dramatický, já nepotřebuji Kolesu, který už kontaktu není schopen, potřebuju člověka, který ještě bojuje se svými běsy, ještě zcela nerezignoval na reálný život. Jednoduše řečeno: dramatický konflikt nahrazuji do jisté míry vnitřním konfliktem, kdy se v nitru mého hrdiny střetává jeho „Kolesa“ s jeho, řekněme, realističtěji orientovanou částí osobnosti. Výhoda tohoto přístupu je i v tom, že divák nebo posluchač má možnost se s hrdinou do jisté míry identifikovat, neboť, řekněme si to upřímně, každý máme v sobě svého „Kolesu“.
Hru jsi psal s vidinou konkrétního interpreta, herce Petra Vaňka. Kdo vás dal dohromady?
Petra za mnou poslala Marta Ljubková, šéfdramaturgyně Národního divadla, když se jí svěřil, že shání monodrama. Později se mi přiznala, že to byl z její strany sociální experiment, zajímalo ji, jak ta naše ega, tedy moje a Petrovo, o sebe při setkání křísnou. Prý křísla silně, já si ale z našeho prvního setkání pamatuji jen to, že jsem si říkal, he, co to je za hezouna, co za mnou Ljubková poslala, tomu musím napsat něco hodně proti jeho typu. Z toho mi vyšel počítačový kurs a Petr jako nerd, který kurs vede. Do toho zemřel Kolesa a skládačka byla hotova. Pak už to stačilo všechno jenom napsat.
Lit.: Fuksa, Aleš: Hra o tragickém osudu youtubera varovala studenty před kyberšikanou. In web Novinky.cz, 31. 5. 2016 (článek). – Cit.: Jak se bránit kyberšikaně, se dozvěděli mladí lidé na Zlín Film Festivalu, a to díky divadelnímu představení #jsi_user v podání herců pražského divadla Ypsilon, ale také při následné besedě s internetovou celebritou Benem Cristovao.
Podle výzkumu se během svého dětství setkává s kyberšikanou více než padesát procent dětí. Změnit jejich naivitu a často velkou důvěřivost vůči internetu se již několik let snaží expert na internetovou bezpečnost ze společnosti Seznam.cz Martin Kožíšek.
Na úterní besedě studenti přiznali, kolik denně času tráví nad internetem. Jen deset z nich uvedlo, že méně než dvě hodiny denně. Dalších deset přiznalo, že na sociálních sítích a brouzdáním na internetu tráví až čtyři hodiny. Dalších osm studentů se přihlásilo, že tráví denně na netu šest hodin a jeden z mladých diváků přiznal hodin osm.
„Ale přesto, Martine. Ty jsi vyhrál,“ řekl jeden z herců směrem ke Kožíškovi. „Ano, je pravda, že já trávím na internetu až dvanáct hodin denně. Není hodina, kdy bych se nepodíval na notebook nebo mobil. Ale já to mám placené. Měl jsem v minulosti na starost sociální sítě, kolem mne se na netu pohybovalo až 250 tisíc přátel. Ale teď mám více nepřátel než přátel,“ přiznal Kožíšek, který nyní zajišťuje bezpečnost na serveru seznam.cz.
Inscenace o Kolesovi
Ve Zlíně doprovázel a moderoval pásmo, jehož hlavní částí byla divadelní inscenace o zřejmě první oběti kyberšikany Michalu Kolesovi, který před pár lety zemřel na vnitřní krvácení, a to v pouhých devětadvaceti letech. Na netu trávil denně dvanáct až šestnáct hodin.
„Text hry jsme vytvořili téměř výhradně z reálných diskuzí tzv. Michalových příznivců, museli jsme jen zmírnit nejvulgárnější části. Bez toho bychom před dětským publikem hru nemohli vůbec předvést. Máme jediný cíl – pomoci dětem, které se s kyberšikanou setkají. Pokud se nám podaří jedinému mladému člověku ulehčit jeho osud, nebo dokonce zachránit život, stojí to za to,“ uvedl po přestavení Kožíšek, autor projektu Seznam se bezpečně, který se s podporou společnosti Seznam.cz propagaci bezpečného chování na internetu věnuje od roku 2005.
Neobvyklou divadelní hru, kde hrály hlavní roli tablety s uživateli ustavičně napojenými na sociální síť, uvedli její protagonisté během středy zlínským divákům hned dvakrát. Poprvé v dopoledních hodinách studentům, odpoledne pak jejich učitelům a pár rodičům.
Mladí diváci byli překvapení příběhem známého youtubera Kolesi. Někteří přiznali, že o něm již slyšeli. Učitelé o pár hodin později při dalším vystoupení podotkli, že se jim chtělo hrůzou odejít uprostřed představení. Spolu s herci se však na besedě shodli na tom, že problém internetem a závislosti na něm u dětí nemohou řešit oni, ale především rodiče. „Přiznejme si, že bychom dětem měli věnovat více času. Místo toho je necháváme ve volném čase brouzdat po netu a máme svůj vlastní klid,“ podotkl jeden z herců.
„Vždy se dětí ptám, kolik mají přátel na Facebooku. Jsou to stovky. Šokující je fakt, že jen málo z nich znají osobně a přitom s nimi sdílejí své intimní informace. V tom je obrovské nebezpečí,“ dodal Cristovao.
Tisíc přátel
Ve Zlíně se setkal s případy dětí, které mají na svém Facebooku i více než tisíc přátel, v jednom případě i šestnáct set. „Skutečně znám ale asi jen stovku,“ přiznal jeden ze studentů.
Projekt Seznam se bezpečně! je na Zlín Film Festivalu pravidelným účastníkem. Vloni zde proběhla premiéra stejnojmenného dokumentu, který varovným způsobem popisuje dosud největší zdokumentovaný případ svého druhu v ČR. „Do chvíle, než je dopadla policie, dva skautští vedoucí sexuálně zneužili 39 dětí,“ podotkla Táňa Lálová s projektu Seznam se bezpečně!.
Desatero bezpečného internetu pro mladistvé
- Nedávej nikomu adresu ani telefon. Nevíš, kdo se skrývá za monitorem.
- Neposílej nikomu, koho neznáš, svou fotografii a už vůbec ne intimní.
- Udržuj hesla k e-mailu i jinam v tajnosti, nesděluj je ani blízkému kamarádovi.
- Nikdy neodpovídej na neslušné, hrubé nebo vulgární maily a vzkazy.
- Nedomlouvej si schůzku na internetu, aniž bys o tom řekl někomu jinému.
- Pokud narazíš na obrázek, video nebo e-mail, který tě šokuje, opusť webovou stránku.
- Svěř se dospělému, pokud tě stránky uvedou do rozpaků nebo vyděsí.
- Nedej šanci virům. Neotvírej přílohu zprávy, která přišla z neznámé adresy.
- Nevěř každé informaci, kterou na internetu získáš.
- Když se s někým nechceš bavit, nebav se.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
.
Úžasná hra. Gratulujem autorovi, hercovi i režisérke.
Vypočul som si ju len včera ale urobila na mňa dojem,
ktorý ešte bude dlho doznievať.