Wujc: Na vše odpovídají ty rovnice. Ale dobrá, zkusím je interpretovat. Když přibližuješ _statické_ těleso k horizontu černé díry, tak roste zrychlení. Na horizontu je přitom nekonečné (není, prostě tam nic nemůže stát). Když něco padá volným pádem, tak (bez ohledu na počáteční rychlost) právě na horizontu dosáhne rychlosti světla (vůči soustevě v daném místě v klidu. Tohle je důležité, pokud to pozoruješ zdaleka zvenku, tak se na horizontu naopak zastaví a horizontu se dotkne v nekonečném ča...
Tento příspěvek je dlouhý. Klikněte pro zobrazení celého příspěvku.

Wujc: Na vše odpovídají ty rovnice. Ale dobrá, zkusím je interpretovat. Když přibližuješ _statické_ těleso k horizontu černé díry, tak roste zrychlení. Na horizontu je přitom nekonečné (není, prostě tam nic nemůže stát). Když něco padá volným pádem, tak (bez ohledu na počáteční rychlost) právě na horizontu dosáhne rychlosti světla (vůči soustevě v daném místě v klidu. Tohle je důležité, pokud to pozoruješ zdaleka zvenku, tak se na horizontu naopak zastaví a horizontu se dotkne v nekonečném čase). Pod horizontem se efektivně z vzdálenosti od singularity stane čas - zničení se nevyhneš (naopak, čím silněji zapneš motory, tím méně ti vlastního času zbyde...)

ad detektor: Fyzika neříká, proč se takhle příroda chová, to je otázkou na filosofy (teda ty z nich, kteřá jsou schopni fyziku pochopit) případně teology . Ber to jako fakt, že takhle divně se příroda chová, důkazů máš kolem sebe mraky (počínaje tím monitorem, do kterého právě čumíš ani to LED podsvětlení, ani žádný polovodič by bez kvantovky nefungoval, ale to by ti nevadilo, protože během mikrosekundy bys ty sám zmizel, jelikož by všechny nekvantové elektrony vyzářily všechnu energii a spadly do atomových jader Ale ani elektronka by to moc nepomohla, on kvantový jev je i vyzařování elektron; z nažhavené katody. A vlastně ani to slunce by nezářilo.

Fyzika je tu od toho, aby co možná nejvěrněji popsala, jak se příroda chová. Takže viz slavná věta Isidora Rabího po objevu mionu (první známý fermion druhé generace) zněla "A kdo objednal tohle?!"

Zkrátit dlouhý příspěvek.

@adams: Jestli je nějaká teorie blbost nebo ne se určuje podle toho, jestli správně popisuje známé jevy a také správně předpovídá jevy do té doby neznámé. Může se ti to nelíbit, ale v obojím je kvantovka (přesněji QFT) jedna z nejlepších teorií v dějinách. (tím neříkám, že je správně. Jen že zatím přestála víc než století pokusů prokázat opak.)

@Wujc: Multiversum je populární u některých (zvláště stringově pozitivních) autorů v popularizaci fyziky. A taky je to jeden z hlavních...
Tento příspěvek je dlouhý. Klikněte pro zobrazení celého příspěvku.

@adams: Jestli je nějaká teorie blbost nebo ne se určuje podle toho, jestli správně popisuje známé jevy a také správně předpovídá jevy do té doby neznámé. Může se ti to nelíbit, ale v obojím je kvantovka (přesněji QFT) jedna z nejlepších teorií v dějinách. (tím neříkám, že je správně. Jen že zatím přestála víc než století pokusů prokázat opak.)

@Wujc: Multiversum je populární u některých (zvláště stringově pozitivních) autorů v popularizaci fyziky. A taky je to jeden z hlavních pokusů, jak zachránit superstringovou teorii s jejím landscape problémem (ve zkratce. stringaři tvrdí, že Vesmír nemá 3+1 rozměrů, ale 10/11+1 čas, a těch přebývajících 6 rozměrů nevidíme protože jsou svinuty na velikost blízkou Planckovu rozměru v nějakém tvaru. Aby byla teorei supersymetrická, byl požadavek, aby tyhle svinuté prostory (kompaktifikace) byly tzv. Callabi-Yauovy variety. Přičemž konkrétní C-Y varietě odpovídají konkrétní částice a interakce. Prvně jich bylo známo jen pár, jenže pak přišla tahle práce [odkaz] a bylo vymalováno - takových kompaktifikací se najednou dalo zkonstruovat nejméně 10^500 což je víc než částic v celém Vesmíru. Takže hledat tam kompaktifikaci našeho vesmíru bylo celkem marné, a veškerá prediktivita ta tam. Inu tak (přece se nevzdáme slibné teorie) poměrně rychle se přišlo na to, že když se vezme Velký třesk v tom 11D prostoru, nechá se rozpínat věčně, tak z principu kvantovky tam jednou musí vzniknout i bublina vakua s takovou kompaktifikací, ve které mohou žít myslící bytosti) a problém dynamiky teorie se zamete pod koberec. Dlužno podotknout, že né všem fyzikům se tohle líbilo, a teď po letech už se to nelíbí snad ani větší části stringařů.)
Každopádně pro multiversum, zcela objektivně příliš důkazů není (proti z definice není žádný, nelze vyvrátit něco co nelze pozorovat...), a ve spoustě problémů které řeší naopak přináší mnohem víc problémů nových, ale dobře se to prodává laikům. Stejně jako povídačky o tom, že před velkým třeskem nebyl čas apod.

Zkrátit dlouhý příspěvek.

@Wujc no neni :) nebo je :) Hele kvantovka takovahle opravdu je (zjednodusene, ono zalezi ktere operatory nekomutuji a ktere jo), bud mas pro castici urcenou hybnost a pak mas absolutni nejistotu v jeji pozici ("je vsude" = popis je sinusova vlna, ktera ma vsude stejnou amplitudu, faze se meni rychlosti umerne hybnosti v dane ose (vcetne casove - energie)), nebo mas castici co ma presne polohu, ale pak zase ma soucasne vsechny hybnosti... (a ano, je nekolik reprezentaci, jak ten Hil...
Tento příspěvek je dlouhý. Klikněte pro zobrazení celého příspěvku.

@Wujc no neni nebo je Hele kvantovka takovahle opravdu je (zjednodusene, ono zalezi ktere operatory nekomutuji a ktere jo), bud mas pro castici urcenou hybnost a pak mas absolutni nejistotu v jeji pozici ("je vsude" = popis je sinusova vlna, ktera ma vsude stejnou amplitudu, faze se meni rychlosti umerne hybnosti v dane ose (vcetne casove - energie)), nebo mas castici co ma presne polohu, ale pak zase ma soucasne vsechny hybnosti... (a ano, je nekolik reprezentaci, jak ten Hilbertuv prostor udelat, jedna je p (hybnosti), druha x (poloha), a samozrejme je mezi nimi jednoznacna transformace a pouzijes to, co je pro vypocet lepsi...)
Tohle je teda "matematickej spodek", ve skutecnosti je to, cemu rikame volna castice v obou reprezentacich obvykle nejak rozplizle (rika se tomu vlnove klubko), a to, jak moc malo muzou byt rozplizle dve nekomutujici veliciny prave urcuji relace neurcitosti.
Muzes tomu rikat pseudoveda nebo jak chces, kazdopadne tahle "pseudoveda" popisuje realitu zcela presne, minimalne na 12 desetinych mist, coz je vlastnost, kterou od uspesne teorie clovek ocekava. Jo, jsou tam dost velke problemy s pochopenim (mozek nezije v mikrosvete -> neni stavenej, aby "to chapal" takze je nekolik interpretaci kvantocky), vypocty taky nejsou nejsnadnejsi atd.
Hele, fyzika tu neni od toho, aby byla pochopitelna, snadna nebo "logicka" z pohledu selskeho rozumu. Fyzika je tu od toho, aby popisovala, jak funguje priroda. Takze holt tu nemame zadnou kulicku, ale vlnu popsanou komplexni funkci ktera (m.j.) druhou mocninou jeji amplitudy urcuje pravdepodobnost, ze ta castice je v danem miste/oblasti.

Zkrátit dlouhý příspěvek.

@Wujc: ad pozorovatel a kvantovka - no narazis na velmi zajimavy problem z kvantovky (zapomen na relativitu ted), problem mereni. Je to jeden z axiomu kvantovky, probira se uz na prvni prednasce ... az na to, ze kdyz zavedes rec s odbornikem, tak to vubec vyreseny problem neni ;-)
"Castice proletela horni dirou" je klasicke mereni. Prulet castice dvema sterbinami kvantovy, stejne tak jako interakce s merakem. A prohlasit to za axiom spolu s Born rule je zameteni neceho pod ko...
Tento příspěvek je dlouhý. Klikněte pro zobrazení celého příspěvku.

@Wujc: ad pozorovatel a kvantovka - no narazis na velmi zajimavy problem z kvantovky (zapomen na relativitu ted), problem mereni. Je to jeden z axiomu kvantovky, probira se uz na prvni prednasce ... az na to, ze kdyz zavedes rec s odbornikem, tak to vubec vyreseny problem neni
"Castice proletela horni dirou" je klasicke mereni. Prulet castice dvema sterbinami kvantovy, stejne tak jako interakce s merakem. A prohlasit to za axiom spolu s Born rule je zameteni neceho pod koberec, na druhou stranu spis jsou to "lzidetem" aby to byli prvaci vubec schopni dat. Pro PhD uz to muze (a je) byt oblast vyzkumu. Viz [odkaz] kde ale chybi minimalne odkaz na [odkaz]

(jinak na vysvetleni, v kvantovce (te nejjednodussi nerelativisticke) ti castici popisuje vlnova funkce, ktera se vyviji podle dane rovnice (Schrodingerova u skalaru). Pro nejakou castici je tech reseni obecne nekonecno, protoze je popsano nejakymi kvantovymi stavy (hybnost, spin, pocatecni podminky, ....). Nicmene schrodingerovka je linearni, kdyz je jeji reseni psi1 a psi2, tak je jejim resenim i a*psi1 + b*psi2. A co je konkretni vlnova funkce konkretni castice? To zalezi na jeji hybnosti, nabojich etc. Pripadne muze byt i v superpozici ("elektron je na 50% u prvniho atomu a na 50% u druheho - kdo si vzpomina z chemie?).
Matematici si toho vsimli, a proste vzali vsechna reseni te rovnice, a kazdemu (linearne nezavislemu) priradili jednu osu v vektorovem prostoru, kteremu se rika Hilbertuv prostor (linearni vektorovy prostor se skalarnim soucinem). No a mas prostor, a v tom kazde castici odpovida nejaky stavovy vektor.
A pak za jeden z axiomu kvantovky dali (na zaklade pozorovani prirody), ze to, co lze pozorovat = merit (observables, cesky pozorovatelne?) jsou vlastni hodnoty operatoru, ktere aplikujes na ten Hilbertuv prostoru s nejakou vlastnosti (hermitovske, ale to neresme).
Trochu konkretne. Mas elektron, kterej je soucasne "vsude kolem dvou atomu". Zajima te jeho hybnost. Obvykla definice hybnosti neprojde, takze musis pouzit operator.
Konkretne p_x^(psi) = -ih d(psi)/dx . Dokud je ten valencni elektron nemerenej, tehle hodnot je hodne, pro kazdej stav jina. Ale ve chvili, kdy to zmerit, tak se to zhrouti prave do te jedne.

(zkusim to rict lidove: Merit muzes jen neco, a pokud neco zmerit, tak od chvile mereni ta castice bude mit tu hodnotu, cos meril, ale nektere dalsi vlastnosti se rozbijou. Kdyz zmeris elektron kolem molekuly v nejakem bode, ted uz bude mit JEN tu polohu, ale uplne tim rozbijes hybnost ktera bude soucasne jakakoli. Az do chvile, kdy ji zmeris, ale tim zase rozbijes polohu, pak uz budes mit castici s presne danou hybnosti, ale prostorove soucasne v celem Vesmiru}
huh nevratime se zatim jen k relativite?
EDIT: anonykrysa - 31.07.2022 17:11:18

Zkrátit dlouhý příspěvek.

@Wujc, ne termodynamiku sem (zatim) neplet, teplota je emergentni statisticky jev, pro jednu castici (kterou zatim resime, byt relativisti pouzivaji jako zjednoduseni "relativisticky plyn/prach/castici") nedava smysl.
(a po zabrouseni do kvantovky je to jeste slozitejsi, tam se z velicin stavaji operatory (nad Fockovym prostorem), ktere obecne nekomutuji. A specificky nekomutuje operator energie s operatorem poctu castic, tady nekde vznikaji ty veci jako zero point energy (en...
Tento příspěvek je dlouhý. Klikněte pro zobrazení celého příspěvku.

@Wujc, ne termodynamiku sem (zatim) neplet, teplota je emergentni statisticky jev, pro jednu castici (kterou zatim resime, byt relativisti pouzivaji jako zjednoduseni "relativisticky plyn/prach/castici") nedava smysl.
(a po zabrouseni do kvantovky je to jeste slozitejsi, tam se z velicin stavaji operatory (nad Fockovym prostorem), ktere obecne nekomutuji. A specificky nekomutuje operator energie s operatorem poctu castic, tady nekde vznikaji ty veci jako zero point energy (energie vakua) etc.) Takze mas prostor bez castic, kterej ma ale obrovskou energii...

Hele takhle: Obvykle se ve skole prvne zavadi relativisticky prostor, kde mas jen idealizovanej obsah (jak jsem psal, testovaci castice, prach, plyn, ...) a na kterem se probere potrebna matematika a "jak se to chova". Teprve kdyz mas tohle zavedene a zmaknute, tak se do toho postupne zavadeji zajimavejsi veci (elmag pole, hmota, pripadne i kvantova pole). Samozrejme otr popisuje vsechno (az na kvantovou gravitaci, tam je jeji limit), ale vysvetlovat na tom zakladni principy je asi jako bys prisel pred prvnacky, a zacal jim vykladat o ZFC a first a second order logic. Ano, je to spravne, ty prirozena cisla takhle jsou definovane, ale asi to nebude nejlepsi zpusob vysvetleni ze 2 a 1 jablicka daji tri



ad "vypnuta energie" nebo "nulova gravitacni konstanta", ne, to jsem se (asi spatne) pokusil napsat popularne koncept limity. Proste "at si zvolis jakoukoli presnost, tak vzdycky existuje nejaka maximalni rychlost, ktera pokud neni v dane soustave prekrocena, tak s touhle nebo vyssi presnosti ti dava klasicka mechanika stejny vysledek jako presnejsi STR" (jo, je to delta-epsilon definice). Proste cim jsi pomalejsi, tim presnejsi je Newtonova mechanika v porovnani z specialni relativitou, stejne tak cim je gravitace slabsi, tim vic se vysledky otr shoduji s Newtonem a Keplerovsou mechanikou. A prave v limitnim pripade, kdy G.Tik (stress-energy tensor krat gravitacni konstanta) je nula, tak OTR prechazi do STR.

@franta: To ti reknu jednoznacne - bez exoticke hmoty tohle v relativite neudelas (exoticka hmota = ma zapornou energii). Stejnej problem mas i v mnohem zajimavejsich aplikacich, jako warp pohon [odkaz] (ano, neni to "jen" sci-fi), stabilni cervi dira, nebo treba i stroj casu [odkaz] . Vsechno z toho by se hodilo, vsechno z toho je v souladu s obecnou relativitou. Problem je, ze bez exoticke hmoty neni zpusob, jak to ale v nasem Vesmiru vyrobit.
Ale klidne to spocitej, resp zkus nakrmit nejaky numericky pocitani tim, co si predstavujes. Ale "dynamicke zakriveni" mas problem, samotnej pohyb hmoty generuje zakriveni (stejne jako pritomnost), a hmota se z niceho sama neobjevuje. Navic hejno cernych direk je nestabilni samo o sobe, a pri relativistickych rychlostech ti vyzaruje pomerne hodne energie v podobe gravitacnich vln -> docela rychle se prebytecna energie (ktera tomu brani aby se to zhroutilo do jedne velke cerne diry) proste vyzari. Inspiraci i s obrazkem, co ti to udela, muzes najit treba tu [odkaz]
EDIT: anonykrysa - 31.07.2022 16:30:51
EDIT: anonykrysa - 31.07.2022 16:36:39

Zkrátit dlouhý příspěvek.