Ziriath: Dosáhli dokonalosti ve snaze přiblížit se vkusu většinového posluchače. Namixovali tam všecko. Tímhle způsobem se ve školní/nemocniční kuchyni vaří hrstková polévka aneb "co týden dal". Nedá se to žrát.
Hádám, že spoustu (s)hitů bylo i tehdy, ale díky kognitivnímu zkreslení se stále hrajou jen ty dobrý. Ale nevím, co z pop music po roce 2000 zůstane vůbec zapamatovatelný. Je fakt, že místo řádného zpěvu letí jakýsi utahaný mňoukání, rytmus většinou monotónní a texty taky zahovno, jako by to už dávno vše smolil počítač.
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.
Podmínky pro uchovávání nebo přístup ke cookies je možné nastavit ve vašem prohlížeči.
Více...
