|
Penize_se_natisknou.jpg
(Jaz-at-rou) RP (7.9.2020 15:54)
|
|
@/// Díky za hodnotné informace. |
|
|
Penize_se_natisknou.jpg
(karel (neprihlaseny)) (28.8.2020 23:36)
|
|
Jaz-at-rou: pred cca sedmi lety jsem zadaval diplomku na ekonomce, neco jako ukazatel mnozstvi penez i meny vs hodnota statku a sluzeb ve state (takove jakoby kumulativni hnp a hdp), no diplomka nebyla doresena a odevzdana, ale realna inflace vychazela nekde v desitkach tisic procent.... |
|
|
Penize_se_natisknou.jpg
(///) (27.8.2020 23:43)
|
402: Um? Co?  Příště prosím věnovat více pozornosti kontextu. Tady je řeč o nástrojích pro cílování inflace. Já netvrdím, že žádná centrální banka nikdy nezměnila sazbu minimálních rezerv. To by byla kardinální blbost. Já jen doufám, že žádná centrální banka nepoužívá změny rezerv pro cílování inflace. |
|
|
Penize_se_natisknou.jpg
(402) (27.8.2020 23:31)
|
|
Že žádná centrální banka nehýbe se sazbou minimálních rezerv? Tak si přečti, co provedl Tošovský na konci 90. Jen, aby se zbavil Klause, tak zvedl sazbu rezerv na čtyřnásobek a tím poslal IPB do krachu. |
|
|
Penize_se_natisknou.jpg
(///) (27.8.2020 19:36)
|
nebo motivovat lidi a firmy, aby více "multiplikovali". Do druhého případu jde hodit asi úplně vše od úpravy úrokových měr centrální bankou, přes emitování statních dluhopisů až po změnu povinných minimálních rezerv, které musí banky držet (ale tohle snad žádná centrální banka nedělá). Jak to funguje u státních dluhopisů se mi nechce vysvětlovat, Vědění komunity na Roumenovi je samozřejmě neomezené (protichudné a naprosto retardované), ale je opravdu lepší si něco přečíst.  |
|
|
Penize_se_natisknou.jpg
(///) (27.8.2020 19:30)
|
Jako zdroj bych zkusil Centrální bankovnictví od Zbyňka Revendy. Tváří se to jako odborná publikace, ale žádné šílené monetarní matematické modely, které by vyžadovaly znalost dynamického programování, v tom nejsou. Takže bych to označil za takovou lidovku.  Mimochodem, já nikdy nenapsal, že tato multiplikace je kauzálním zdrojem inflace. Je to mechanismus vzniku peněz. Pokud chceme inflaci vyvolat, musíme buď dodat onen prvotní vklad (třeba intervence ČNB 2013), |
|
|
Penize_se_natisknou.jpg
(///) (27.8.2020 19:17)
|
|
Stejně tak protečou nějaké peníze skrz stavební firmu, její zaměstnance, dodavatele atd, kteří vytvoří opět nové vklady. Záleží na chování lidí a firem v jakém poměru se to zreplikuje. Pointa je v tom, že původní vklad třeba 100 Kč do ekonomiky může v účetnictví vytvořit mnohonásobně větší "zásobu peněz". |
|
|
Penize_se_natisknou.jpg
(///) (27.8.2020 19:11)
|
|
"Nemyslím, že běžná banka půjčuje klientům vložené objemy více než jednou. Použije je, to ano, ale ne vícekrát. " Myslím, že jsem ten příklad nedotáhl do konce a tak vzniko nedorozumění. Banka samozřejmě jeden vklad nemůže půjčit opakovaně, ale to, co půjčí, se jí (nebo jiné bance) částečně vrátí jako nový vklad. Pokud si vezmeš hypotéku a utratíš peníze za koupi pozemku a stavbu, tak původní majitel pozemku může peníze vzít a vložit do banky. Pro banku je to nový vklad, který může "znovu" půjčit. |
|
|
Penize_se_natisknou.jpg
(autokrator) RP (27.8.2020 16:55)
|
|
socani takové otázce ani nemůžou rozumět |
|
|
Penize_se_natisknou.jpg
(Jaz-at-rou) RP (27.8.2020 14:23)
|
|
... |
|
|
Penize_se_natisknou.jpg
(Jaz-at-rou) RP (27.8.2020 13:55)
|
|
@/// a další zdroj, mnohořádově větší, jak se znehodnocují peníze konkrétní měny, jsou schodky státního rozpočtu. Nehospodárný stát chce utratit víc. než má a tak si natiskne papírky, dluhopisy, které někde komukoliv prodá s příslibem, že za nějakou delší dobu za ně jde získat o maličko víc, než stály. A zase je to operace, která obyčejným lidem zdražuje zboží (zvyšuje inflaci) a znehodnocuje vklady (za stejný objem měny lze po uplynutí nějaké doby koupit o něco méně zboží nebo služeb, než dnes) |
|
|
Penize_se_natisknou.jpg
(Jaz-at-rou) RP (27.8.2020 13:50)
|
|
@/// Nemyslím, že běžná banka půjčuje klientům vložené objemy více než jednou. Použije je, to ano, ale ne vícekrát. Pokud myslíž, že ano, navedeš mě na nějaký zdroj, kde si to můžu nastudovat? U hypotečních úvěrů je všeobecně známo, že ty peníze banka v okamžiku schválení a plnění nevlastní a prostě je účetní operací pro klienta vygeneruje elektronicky. Ale eviduje se to právě u ČNB v nějaké stanovené kolonce a odtud splácením jistiny od klienta docházi k navyšování objemu peněz v ekonomice. Tak to chápu já |
|
|
Penize_se_natisknou.jpg
(Mega stavy z lachtana) (27.8.2020 12:13)
|
|
Venezuela. Zimbabwe. |
|
|
Penize_se_natisknou.jpg
(///) (27.8.2020 11:27)
|
|
Proto máme různé definice měnových agregátů, která odhadují zásobu peněz. Pro jejich definici vyhledej třeba wiki. Pro konkrétní hodnoty link na statistiku ČNB: https://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/narodni_stat_data/mp.htm |
|
|
Penize_se_natisknou.jpg
(///) (27.8.2020 11:23)
|
|
Takže třeba 90 Kč z tvých peněz půjčí na hypotékách, spotřebitelských úvěrech, kreditkách, whatever. Lidi, ty peníze utratí za výrobky a služby, kdy poskytovatelé, či jejich zaměstnanci ty peníze použijí dále nebo je uloží znovu do banky. Ta banka může takový vklad znovu půjčit, s tím, že eviduje i tvůj původní vklad 100 Kč. Proto z půdovních 100 Kč máme v ekonomice najednou několika násobek původní sumy. Označuje se to jako multiplikativní efekt peněz. Jen není jasné, v jakém okamžiku jsou to nové peníze. |
|
