|
jet_fuel_cant_melt_steel_beams.jpg
(Abdul_Hasan) RP (8.9.2021 21:55)
|
|
Tím neříkám, že tam ta teplota byla, samozřejmě, jen že je takový potenciál. Těžko říci, jaké tam byly reálné teploty, určitě to nebylo jako při hoření ve volném prostoru, když se tam z dolních pater šachtami vháněl vzduch, a detaily už se asi nedozvíme. Podobně např. funguje dřevěné uhlí, v grilu to sotva roztaví hliníkovou plechovku, přičemž když se do kovářské pece vhodně vhání vzduch, tak dřevěné uhlí dokáže tavit i ocel. |
|
|
jet_fuel_cant_melt_steel_beams.jpg
(Abdul_Hasan) RP (8.9.2021 21:55)
|
|
Navíc "jet fuel can't melt steel beams" je nesmysl. Kerosen má teplotu hoření až přes 2000 °C, že v turbíně letadla je ta teplota nižší je tím, že je tam vysoký přebytek vzduchu (ve spalinách je tuším cca 15 % kyslíku, pokud si pamatuju dobře), jelikož materiál turbíny by těžko vydržel tak vysoké teploty (nejvyšší teploty co v takových turbínách jsou jsou tuším 1200-1250 °C, nicméně spalovací komora a první lopatky mají keramické povlakování a často i kanálky na chlazení čerstvým vzduchem). |
|
|
jet_fuel_cant_melt_steel_beams.jpg
(šourek) (8.9.2021 16:09)
|
|
musel umět přenést sílu 0.6 MN. Kdyby těch nosíků bylo 500 (horní odhad), tak 0.06MN. To, si myslím, jsme alespoň dva řády jinde, co se týče ohybové tuhosti. Upozorňuju, že moje výpočty jsou jen odhad. Prof. Bažant udělal různé simulace, ale myslím, že pokud někdo nezná MKP metodu, může tomu věřit asi jako moje babička na nedělní mši. Věci prostě padají přímo dolů. Třeba odstřely budov, většinou se zřítí přímo, i když jsou to betonové skelety. Tohle byla jiná konstrukce, dynamicky zatížená. |
|
|
jet_fuel_cant_melt_steel_beams.jpg
(šourek) (8.9.2021 16:04)
|
|
temna-hmota: Tohle čtu docela často. A kam jinam by to mělo padat, když ne dolů? Věci padají ve směru největšího gradientu potenciálu, v tomto případě je tvořen tíhovou silou. Pokud bys chtěl, aby to padalo do strany, bylo by třeba působit na horní část nějakou silou kolmou. Nechť horní patra by měla hmotnost 60000 tun. Pak aby to spadlo o metr vedle za dobu pádu 4s, muselo by něco vyvinout sílu 30MN. Pokud by na patro bylo 50 nosníků, které by tu sílu ohybem přenesly do kolmého směru, tak jeden nosník by |
|
|
jet_fuel_cant_melt_steel_beams.jpg
(temna-hmota) RP (8.9.2021 11:25)
|
Připusťme že vlivem tepla ztratila ocel své vlastnosti a ve dvou případech zcela rovnoměrně a nedošlo k pádu do strany. Co ale WTC 7? |
|
|
jet_fuel_cant_melt_steel_beams.jpg
(hellbard) (7.9.2021 21:41)
|
A tak samozřejmě že palivo nemůže roztavit ocelový nosník. Jenže při takovým nárazu prasknou nádrže s chemtrails a všichni přece víme, co je to za svinstvo |
|
|
jet_fuel_cant_melt_steel_beams.jpg
(Glyx) (7.9.2021 13:07)
|
|
U nízkolegované kostrukční oceli se projevuje redukce meze pevnosti a meze kluzu už při teplotě přes 400°C. Při překročení teploty 600°C se po zchlazen materiálové vlastnosti už zcela nevrátí na původní hodnoty. |
|
|
jet_fuel_cant_melt_steel_beams.jpg
(Make Moravia Great Again) (7.9.2021 11:03)
|
Ocelove konstrukcie stracaju unosnost uz pri beznom poziari, nie to este pri naraze velkeho dopravneho lietadla a vybuchu plne natankovanej nadrze. Preto sa inak musia vsetky ocelove konstrukcie obalovat protipoziarnym sadrokartonom, zabetonovavat, alebo natierat protipoziarnymi natermi. Alebo ani to netreba, ved bezny poziar budovy nemoze roztavit ocel? |
|
|
jet_fuel_cant_melt_steel_beams.jpg
(Star) RP (7.9.2021 9:46)
|
|
Neni potřeba roztavit nějakej nosník, stačí že se teplotou změní jeho kalení.... |
|
|
jet_fuel_cant_melt_steel_beams.jpg
(Ing.Ekonom) RP (7.9.2021 9:40)
|
[odkaz] |
|
|
jet_fuel_cant_melt_steel_beams.jpg
(bohyn) RP (7.9.2021 9:31)
|
Je zajimavy, ze se jeste najdou pacienti, co veri, ze se tam nekomu podarilo propasovat tuny C4 aniz by si toho kdokoliv z tech 200000 lidi, co tudy za den prosli, vsimnul. |
|
|
jet_fuel_cant_melt_steel_beams.jpg
(gokralik) RP (7.9.2021 9:09)
|
|
No jasně, letadlo vymlátilo okna a na sluníčku se jim pak ohly roxory. |
|
|
jet_fuel_cant_melt_steel_beams.jpg
(.:Gembler:.) RP (7.9.2021 8:58)
|
|
Clyde: všechno palivo nemohlo shořet při nárazu, páč v okolí nebylo dost kyslíku. Náraz a výbuch odhalil nosníky, hořelo tam palivo, škvarky z lidí i drak letadla, nejen nábytek. Čert ví, jaké tam mohly být teploty, když roztavený kov kapal i do spodních pater. |
|
|
jet_fuel_cant_melt_steel_beams.jpg
(KateřinaDvořáková) (7.9.2021 8:11)
|
|
Žádný spiknutí nebo co to nebylo a ten typ údajně použité trhaviny taky nesouhlasí! |
|
|
jet_fuel_cant_melt_steel_beams.jpg
(Gaunter) R (7.9.2021 7:54)
|
@Matej: Podľa toho čo píšeš, tak nie roxor ale ty si bol moc na slniečku |
|