|
pltka__more.jpg
(cern0usek) RP (26.10.2020 8:49)
|
|
Jrjdjdjjsjwj: Krizuje se tak, ze nikdy nejedes primo proti vetru, ale vzdycky v uhlu nakejch cca 45 stupnu. No a pokazdy, kdyz se blizis ke brehu (nebo uz jedes moc z kurzu), tak udelas takzvany "re", otocis se o cca devadesat stupnu a jedes zase ke druhymu brehu.Takhle jedes cikcak a postupne se dostavas dal a dal. Proto neni na plachtetici nejhorsi vitr ve spatnym smeru, ale spis bezvetri. |
|
|
pltka__more.jpg
(hdfghjfthjtf) (26.10.2020 2:42)
|
|
Pesimysl: Obchodní lodě vesla neměly, pouze válečné. |
|
|
pltka__more.jpg
(Pesimysl) (23.10.2020 20:19)
|
|
Jrjdjdjjsjwj: Římané sice používali čtvercové plachty, ale odkázáni na zadní vítr nebyli (měli vesla v jedné až třech řadách). Ve starověku tento typ oplachtění používaly všechny středomořské národy (Féničané, Egypťané, Řekové) a Vikingové až do středověku (a o těch se rozhodně nedá říct, že by byli na moři lamy). Jihoameričtí indiáni s tím dokázali přeplout (podle předpokladů) i Tichý oceán. Latinská plachta se objevila až před začátkem letopočtu. |
|
|
pltka__more.jpg
(Kalda) (23.10.2020 17:08)
|
|
dokonce I v cestine to naslo odpoved https://www.lodninoviny.cz/krizovani-proti-vetru |
|
|
pltka__more.jpg
(Neregistrovaný Sráč) (23.10.2020 17:04)
|
|
Jrjdjdjjsjwj: https://en.wikipedia.org/wiki/Tacking_(sailing) je potreba hlodat ty spravne termity |
|
|
pltka__more.jpg
(someone_else) RP (23.10.2020 17:01)
|
|
Jrjdjdjjsjwj: taky jsem tomu nevěřil, dokud jsem si to reálně nevyzkoušel s miniplachetnicí na jednom rybníku. Funguje to díky tomu, že (při pohledu shora) není plachta přímka, ale jde ti do oblouku. Jde to nastavit tak, že i když ti fouká vítr do zadní části plachty (což se přesně děje, když plachtíš proti větru), tak ti ten oblouk "nažene" vítr dopředu a tam se ti zastaví v tý vyboulenině a tím pádem tlačí lehce proti větru. |
|
|
pltka__more.jpg
(Jrjdjdjjsjwj) (23.10.2020 16:51)
|
|
Gag: Je přece tak nepochopitelné, že síla jdoucí proti lodi zapříčiní pohyb dopředu. Ano, není to přímo dopředu nýbrž zig zag, ale i ten zig zag se dá považovat za pohyb dopředu. Nikde na netu jsem pořádnou odpověď nenašel a netuším, jak na řešení aplikovat Newtonovy pohybové zákony. |
|
|
pltka__more.jpg
(Jrjdjdjjsjwj) (23.10.2020 16:47)
|
|
Gag: Skvělá odpověď. Díky moc. Staří Římani na tom byli fakt špatně. Nejenom že jejich lodě byly velmi zranitelné i při malých bouřích ale taky museli čekat i týdny na ten správný vítr. Vaše odpověď taky vysvětluje, proč nejnovější plachetnice na tomto obrázku jako např. řadová loď měla skoro všechny plachty lichoběžníkové. Lichoběžník je totiž něco jako geometrický průměr mezi obdélníkem a trojúhelníkem. A chce se Vám či někomu jinému vysvětlit, jaký je fyzikální princip křižování proti větru? |
|
|
pltka__more.jpg
(Filipes) RP (23.10.2020 16:19)
|
Škoda, že to není v měřítku, čitelně a česky.  |
|
|
pltka__more.jpg
(Gag) (23.10.2020 15:45)
|
|
Jde tam hlavně o tu polohu ráhna (nebo jak se to jmenuje) - trojúhelníková plachta funguje spíš jako profil křídla a je možný natočit plachtu a loď tak, že jde křižovat proti větru, zatímco obdélníková plachta je holt jen na +- zadní vítr. |
|
|
pltka__more.jpg
(Jrjdjdjjsjwj) (23.10.2020 15:40)
|
|
Umí tady někdo vysvětlit, jak podle zákonů fyziky vysvětlit, v čem byly revolučním vylepšením trojúhelníkové plachty? Ve Starém Římě měli jen čtvercové či obdélníkové a to prý byl hlavní důvod, proč v oceánech se špatným počasím a velmi silnými proudy (Atlantik a Indický) byly jejich lodě velmi neúčinné. Jde o to, jak se liší účinek vektorů sil větru na trojúhelník oproti čtverci/obdélníku. Budu velmu vděčný tomu, kdo mi to objasní. |
|
|
pltka__more.jpg
(Hanss) RP (23.10.2020 14:34)
|
port royale 4?  |
|
|
pltka__more.jpg
(pan_Jaroslav_Crha_guru_IT) RP (23.10.2020 14:09)
|
|
pičovina, lodě mají každá jiné měřítko, pak všechny loďě vypadají stejně. |
|
|
pltka__more.jpg
(_) (23.10.2020 13:46)
|
|
všetko na obnoviteľné zdroj, všetko nakokot... |
|
